|
|
Vliv dusíkatého hnojení a sucha na kvalitu pšeničného zrna v podmínkách normální a zvýšené koncentrace oxidu uhličitého
Moravcová, Gabriela ; Vránová, Dana (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem dusíkatého hnojení, sucha a UV záření na kvalitu pšeničného zrna v podmínkách normální a zvýšené koncentrace oxidu uhličitého. Teoretická část se zabývá globálními změnami klimatu, skleníkovými plyny a hlavně vlivem zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na rostliny. Rovněž je zde pojednáno o vlivu zvýšené hladiny oxidu uhličitého na kvalitu pšeničného zrna. V experimentální části byl ve vzorcích pšenice stanoven celkový obsah dusíku Kjeldahlovou metodou, obsah suchého i mokrého lepku, dále byla provedena stanovení na zjištění Zelenyho sedimentačního indexu, čísla poklesu a obsahu škrobu. Výsledky této studie potvrdily ovlivnění kvality pšeničného zrna působením zvýšené koncentrace CO2, dusíkatého hnojení, sucha i UV záření. Nejprůkaznější bylo ovlivnění zrna dusíkatou výživou, hnojení pozitivně ovlivnilo kvalitu zrna, došlo k nárůstu obsahu hrubé bílkoviny, zvýšil se obsah lepku i hodnoty Zelenyho sedimentačního testu, a také číslo poklesu. V důsledku nárůstu obsahu bílkovin došlo také k poklesu obsahu škrobu. Vlivem zvýšené hladiny oxidu uhličitého došlo k poklesům obsahu bílkovin i lepku, hodnot Zelenyho sedimentačního testu i čísla poklesu a naopak k nárůstu obsahu škrobu. Pokles hodnot Zelenyho sedimentačního testu vlivem zvýšené koncentrace CO2 byl plně kompenzován dusíkatým hnojením.
|
|
|
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na kvalitu pšeničné mouky
Drahovzalová, Kateřina ; Márová, Ivana (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této práci byl studován vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na vlastnosti klasů, zrn a mouky u dvou odrůd pšenice obecné (Triticum aestivum). Odrůdy Vánek a Septima byly pěstovány ve speciálních sklenících, jednak v atmosféře s normální koncentrací oxidu uhličitého (AC = 385 ?mol?mol-1), jednak při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého (EC = 700 ?mol?mol-1). Kvantitativní analýza zrn (obsah hrubé bílkoviny, škrobu, lepku, vlhkost a tvrdost zrn) byla provedena metodou NIR, obsah lepku (gluten index) byl stanoven po vyprání vodou a kvalita lepku z čísla pádu. Celkový obsah dusíkatých látek byl stanoven podle Kjeldahla, celkový obsah aminokyselin a obsah jednotlivých aminokyselin iontově výměnnou chromatografií. Odrůda Vánek měla statisticky významně větší velikost klasů, více obilek a větší hmotnost zrn, jestliže byla pěstována v atmosféře se zvýšenou koncentrací CO2. U odrůdy Septima byla velikost klasů variant AC a EC srovnatelná, ale klasy pěstované v EC měly významně větší počet obilek a větší hmotnost. Odrůda Vánek pěstovaná při zvýšené koncentraci CO2 měla větší hmotnost 100 zrn než varianta AC, odrůda Septima pěstovaná při zvýšené koncentraci CO2 měla relativně větší hmotnost 100 zrn než varianta AC. U odrůd Vánek a Septima pěstovaných při zvýšené koncentraci CO2 byl zjištěn významně nižší obsah hrubé bílkoviny (o 28,4 %) i glutenový index (o 34,6 %). Ve srovnání s variantou AC byl u EC rovněž nižší celkový obsah dusíkatých látek a aminokyselin.
|
|
|
Vliv dusíkatého hnojení a sucha na kvalitu pšeničného zrna v podmínkách normální a zvýšené koncentrace oxidu uhličitého
Moravcová, Gabriela ; Vránová, Dana (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem dusíkatého hnojení, sucha a UV záření na kvalitu pšeničného zrna v podmínkách normální a zvýšené koncentrace oxidu uhličitého. Teoretická část se zabývá globálními změnami klimatu, skleníkovými plyny a hlavně vlivem zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na rostliny. Rovněž je zde pojednáno o vlivu zvýšené hladiny oxidu uhličitého na kvalitu pšeničného zrna. V experimentální části byl ve vzorcích pšenice stanoven celkový obsah dusíku Kjeldahlovou metodou, obsah suchého i mokrého lepku, dále byla provedena stanovení na zjištění Zelenyho sedimentačního indexu, čísla poklesu a obsahu škrobu. Výsledky této studie potvrdily ovlivnění kvality pšeničného zrna působením zvýšené koncentrace CO2, dusíkatého hnojení, sucha i UV záření. Nejprůkaznější bylo ovlivnění zrna dusíkatou výživou, hnojení pozitivně ovlivnilo kvalitu zrna, došlo k nárůstu obsahu hrubé bílkoviny, zvýšil se obsah lepku i hodnoty Zelenyho sedimentačního testu, a také číslo poklesu. V důsledku nárůstu obsahu bílkovin došlo také k poklesu obsahu škrobu. Vlivem zvýšené hladiny oxidu uhličitého došlo k poklesům obsahu bílkovin i lepku, hodnot Zelenyho sedimentačního testu i čísla poklesu a naopak k nárůstu obsahu škrobu. Pokles hodnot Zelenyho sedimentačního testu vlivem zvýšené koncentrace CO2 byl plně kompenzován dusíkatým hnojením.
|
|
|
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na kvalitu pšeničné mouky
Drahovzalová, Kateřina ; Márová, Ivana (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této práci byl studován vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na vlastnosti klasů, zrn a mouky u dvou odrůd pšenice obecné (Triticum aestivum). Odrůdy Vánek a Septima byly pěstovány ve speciálních sklenících, jednak v atmosféře s normální koncentrací oxidu uhličitého (AC = 385 ?mol?mol-1), jednak při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého (EC = 700 ?mol?mol-1). Kvantitativní analýza zrn (obsah hrubé bílkoviny, škrobu, lepku, vlhkost a tvrdost zrn) byla provedena metodou NIR, obsah lepku (gluten index) byl stanoven po vyprání vodou a kvalita lepku z čísla pádu. Celkový obsah dusíkatých látek byl stanoven podle Kjeldahla, celkový obsah aminokyselin a obsah jednotlivých aminokyselin iontově výměnnou chromatografií. Odrůda Vánek měla statisticky významně větší velikost klasů, více obilek a větší hmotnost zrn, jestliže byla pěstována v atmosféře se zvýšenou koncentrací CO2. U odrůdy Septima byla velikost klasů variant AC a EC srovnatelná, ale klasy pěstované v EC měly významně větší počet obilek a větší hmotnost. Odrůda Vánek pěstovaná při zvýšené koncentraci CO2 měla větší hmotnost 100 zrn než varianta AC, odrůda Septima pěstovaná při zvýšené koncentraci CO2 měla relativně větší hmotnost 100 zrn než varianta AC. U odrůd Vánek a Septima pěstovaných při zvýšené koncentraci CO2 byl zjištěn významně nižší obsah hrubé bílkoviny (o 28,4 %) i glutenový index (o 34,6 %). Ve srovnání s variantou AC byl u EC rovněž nižší celkový obsah dusíkatých látek a aminokyselin.
|
host ::
RSS.